Závislost někdy chrání před bolestí, kterou člověk zatím neumí zpracovat.

V psychoterapii se mi osvědčuje na závislost pohlížet jako na symptom hlubších vnitřních zranění a nenaplněných potřeb, nikoli jako na hlavní problém. Mnohdy plní ochrannou roli, je pokusem o regulaci vnitřního napětí nebo vyjadřuje volání po kontaktu. Spíš než na změnu chování se tedy s klienty nejprve soustředíme na porozumění tomu, co jim závislost v životě umožňuje, a hledáme cesty, jak s tímto poznáním dál zacházet.

Do terapie lidé často přicházejí s přesvědčením, že........................................

Celý článek naleznete ZDE